Úvod Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje (dále jen HZS Ústeckého kraje), jako součást Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen HZS ČR), byl zřízen s účinností od 1.1.2001 na základě zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Dnem účinnosti tohoto zákona přešla na HZS Ústeckého kraje práva a povinnosti z HZS okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem.
HZS Ústeckého kraje je správním úřadem na úseku požární ochrany (§ 23 a § 26 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších zákonů), organizační složkou státu (§ 2 odst. 7 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů) a účetní jednotkou (§ 2 odst. 7 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů).
Postavení, práva a povinnosti HZS Ústeckého kraje, státních orgánů, správních úřadů, orgánů samosprávy, jakož i právnických osob a fyzických osob na úseku požární ochrany jsou upraveny následujícími právními předpisy:
a) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o požární ochraně“),
b) zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů,
c) zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o IZS“),
d) zákon č. 240/2000 sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o krizovém řízení“),
e) zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
Vztahy HZS Ústeckého kraje k jiným orgánům veřejné správy, organizacím a subjektům vyplývají z jeho postavení, působnosti a ze zmocnění generálního ředitelství HZS ČR. HZS ČR plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra České republiky v rámci svěřené působnosti. Prostřednictvím generálního ředitelství HZS ČR poskytuje podklady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům a jejich územním úřadům s krajskou a okresní působností.
Na základě ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) zákona o požární ochraně, je HZS Ústeckého kraje povinen zpracovat koncepci požární ochrany kraje a předložit ji k projednání orgánům kraje v přenesené působnosti. Koncepce požární ochrany tvoří součást dokumentace požární ochrany kraje spolu s roční zprávou o stavu požární ochrany kraje, požárním poplachovým plánem kraje, dokumentací k zabezpečení plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdrojů vody k hašení požárů, dokumentace k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, v budovách zvláštního významu a při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
Jednotky požární ochrany HZS Ústeckého kraje se dále organizačně člení na územní odbory, kterými jsou v podstatě bývalé HZS okresů. HZS Ústeckého kraje má 789 zaměstnanců a to 736 příslušníků a 53 občanských pracovníků. Přehled stanic dle jednotlivých územních odborů je v následující tabulce:
Jednotky s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
Jednotky JPO I.: jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
Jednotky JPO II.: jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
Jednotky JPO III.: jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace
Jednotky s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
Jednotky JPO IV.: jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
Jednotky JPO V.: jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
Jednotky JPO VI.: jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
Chemicko-technická služba Velké požáry výrobních objektů, havárie, živelní pohromy, exploze, havárie v dopravě a extrémní meteorologické situace, jsou často doprovázeny únikem nebo vývinem nebezpečných látek. Přitom rovněž často vznikají rozsáhlá poškození budov závodů, podniků a skladů, ve kterých se vyskytují nejrůznější chemické látky a zdroje ionizujícího záření. Nekontrolovaný únik uvedených nebezpečných látek a zdrojů ionizujícího záření může vážně ohrozit zdraví a životy zasahujících jednotek PO, obyvatelstva i životní prostředí. K analogické situaci pak může dojít při teroristických útocích nebo při válečných operacích vedených jakýmikoliv prostředky. Významné riziko představují rovněž nálezy nebezpečných látek a zdrojů ionizujícího záření v různých formách a skupenstvích.
V souvislosti s bojem proti terorismu je nutné připravit HZS Ústeckého kraje na řešení důsledků při použití všech nebezpečných látek ( dále jen "NL").
V souvislosti s jejich účinky a řešením následků po použití chemických, biologických a radioaktivních látek, při úniku toxických škodlivin při haváriích chemických provozů, za krizových situací spojených s teroristickými útoky, případně použití zbraní hromadného ničení za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a s tím spojenou problematiku ochrany obyvatelstva, vznikly pro HZS krajů nové úkoly v IZS, činnosti jednotek PO a zařízení civilní ochrany, v detekci nebezpečných látek a dekontaminaci obyvatel, jak v mírovém tak i ve válečném stavu.
Tyto nově vzniklé úkoly v rámci HZS Ústeckého kraje plní jeho jednotlivé složky. Jejich ochranu a odbornou podporu zabezpečuje chemicko-technická služba (dále jen "CHTS"), která je součástí úseku ochrany obyvatelstva.
CHTS v činnosti HZS Ústeckého kraje a jednotek PO udržuje provozuschopnost:
- věcných prostředků požární ochrany zejména prostředků pro práci s nebezpečnými látkami, pro dekontaminaci, pro detekci plynů a nebezpečných látek,
- hasiv,
- záchranných pneumatických a vyprošťovacích prostředků,
- prostředků pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
- pro činnost na vodě, ve vodě a pod hladinou,
- poskytuje odbornou podporu při zásahu jednotek v prostředí nebezpečných látek na místě zásahu a pro ochranu obyvatel.
Tato služba se vyvinula v jednotkách PO nejprve z nutnosti péče o ochranu hasičů a jejich ochranné prostředky u zásahů, především jako protiplynová služba. Pro její vztah k problematice tlakových nádob a havárií v chemickém průmyslu, do sebe vývojem zahrnula problematiku prostředků týkajících se nebezpečných látek – zprvu jejich detekci, poté pro dekontaminaci zasahujících hasičů či obětí mimořádných událostí. V komplexu ochrany hasičů před nebezpečnými látkami služba pečuje i o oživovací a ochranné prostředky – křísící přístroje, vyváděcí a evakuační masky pro oběti mimořádných událostí.
CHTS s použitím části názvu „technická“ dosud udržuje provozuschopnost věcných prostředků PO tak, jak jsou uvedeny v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany (dále jen „jednotka PO“). CHTS tak zabezpečuje i širokou škálu činností spojených sice s technickým zabezpečením činnosti jednotek PO, avšak jedná se o prostředky, které svým charakterem již po řadu let nebylo možné zařadit do jiných služeb. Setrvávající zařazení těchto prostředků a s tím spojených činností jednotek PO je již po řadu let předmětem diskuse. Názory se liší v tom, zda je jejich správné zařazení do CHTS, či nikoliv až po názor na vytvoření nové samostatné služby s odpovídající odbornou náplní. Oddělená větev CHTS pouze na chemii by se pak mohla daleko úžeji specializovat na prostředky a činnosti, které jsou těsně spjaty s aplikacemi radioaktivních látek, chemických látek, bojových chemických (otravných) látek a vysoce rizikových a rizikových biologických agens (dále jen „B-agens“).
V současné době technická stránka úkolů CHTS do značné míry předstihuje odborně zaměřenou na NL obecně, čímž souhrn všech úkolů není zabezpečen vyváženě. V budoucnosti se bude zvyšovat četnost úkolů souvisejících s aplikací chemie, radiologie a biologie. To však neznamená, že lze technické zabezpečení podceňovat, neboť v určitých úrovních činnosti je také nedostatečné.
Hlavním úkolem úseku ochrany obyvatelstva v přímém vztahu k problematice řešení mimořádných událostí s výskytem nebezpečných látek z důvodu havárií, teroristického útoku nebo za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, je v případě HZS Ústeckého kraje řešení problematiky zjišťování, předávání a vyhodnocování údajů o radiační, chemické a biologické situaci, označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření jako je varování, ukrytí, evakuace a případně další.
Ochrana obyvatelstva při ohrožení chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými (CBRN) zbraněmi, prostředky nebo látkami byla až do roku 1990 zabezpečována jako součást opatření v přípravě státu k obraně před následky války za použití zbraní hromadného ničení a od druhé poloviny 80. let i jako součást opatření při úniku nebezpečných škodlivin v souvislosti s haváriemi. Ukončení studené války, minimalizování vzniku globální vojenské konfrontace a skutečnost, že nehrozí bezprostředně rozsáhlejší vojenský konflikt s použitím zbraní hromadného ničení, umožňuje i v této oblasti ochrany obyvatelstva změnit charakter připravovaných opatření.
Objektivně je však třeba reagovat na nové hrozby a rizika, které jsou charakterizovány v bezpečnostní strategii České republiky. Hrozbu představují státy, nevládní skupiny a organizace, které nerespektují mezinárodní právo a pro které je válka, násilí a potlačování základních lidských práv a svobod prostředkem k prosazování jejich zájmů. Rozšiřuje se okruh subjektů, které mohou disponovat chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými zbraněmi, prostředky nebo látkami, což v kombinaci s reálnou hrozbou terorismu představuje potenciální nebezpečí pro Českou republiku.
Jednotky HZS Ústeckého kraje provádějí detekci ionizujícího záření ( dále jen ´´IZ´´) pro vlastní potřebu (tj. pro potřebu zásahu). K tomu jsou vybaveny především radiometry typu DC-3E-98 (radiometr určený k měření dávkového příkonu záření gama, ke zjišťování záření beta a k měření plošné aktivity povrchů kontaminovaných radioaktivními látkami); ve vybavení těchto jednotek však chybí jednoduché indikátory přítomnosti IZ a osobní dozimetry pro vlastní ochranu hasičů. Jednotky požární ochrany nejsou součástí celostátní radiační monitorovací sítě ( dále jen ´´CRMS´´).
Při řešení mimořádných událostí jsou nezbytné spolehlivé údaje o charakteru, rozsahu a úrovni zamoření ovzduší, terénu, techniky, objektů, osob, zvířat, vody a potravin. Tyto údaje jsou ze všech výchozích informací prvořadě nezbytné, neboť se od nich odvíjejí všechna další opatření. Na druhu a množství uniklé nebo záměrně použité nebezpečné látky či zdroje IZ závisí také rozhodnutí o varování a vyrozumění obyvatelstva, postup poskytování první pomoci a lékařského ošetření postižených osob, způsob ochrany obyvatelstva a jednotek provádějících likvidační práce, způsob hašení případného požáru, režim života v zamořeném teritoriu nebo v poli IZ, postup likvidace látky či zdroje záření, dekontaminace atd. Není-li znám druh NL nebo zdroje IZ není možné přistoupit k realizaci ostatních opatření k ochraně zasahujících jednotek a obyvatelstva, neboť neodborný zásah by mohl znamenat podstatný nárůst ničivých účinků dané mimořádné události. Potřebné informace mohou poskytnout pouze odborně způsobilé, vycvičené a racionálně organizované jednotky nebo správní subjekty v uvedené oblasti, které jsou vybaveny moderními prostředky, přístroji a odpovídajícími taktickými postupy.
Diametrálně odlišná situace může nastat v souvislosti s bioterorizmem, aplikujícím nejrůznější vysoce virulentní biologické agens, kdy je získání nezbytných informací složitější, neboť příznaky napadení se projevují opožděně a rovněž detekci i identifikaci není možné provést okamžitě, což vyžaduje speciální vybavení a metody. Potřebné informace v tomto případě musí poskytnou jiná specializovaná složka.
Dalším úkolem v této oblasti bylo najít rámcový plán při zásahu proti B-agens. První takové zkušenosti jsou již uvedeny v „Typovém plánu reakce složek IZS v případě teroristického útoku vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens“.
Nezastupitelnou roli má spolupráce HZS Ústeckého kraje v oblasti řešení mimořádných událostí s NL s ostatními orgány státní správy a jinými organizacemi, např. SÚJB, orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická služba), záchranné a výcvikové základny (dále jen „ZVZ“) Armády ČR (dále jen „AČR“), složky IZS apod. Tato spolupráce a zapojení těchto subjektů při řešení mimořádných událostí bude muset stále častěji vycházet ze vzájemných smluvních vztahů (dohod o spolupráci – pomoci) zejména proto, aby byla budována na zdůvodněných, předem promyšlených základech a v praxi zajišťovala rychlou, odbornou a účinnou pomoc.
Uvedená fakta dokumentují především význam všestranného kvalitního zabezpečení tzv. protichemických opatření a opatření na zabezpečení radiační ochrany zasahujících jednotek, obyvatelstva, životního prostředí, materiálních a kulturních hodnot a všech ostatních opatření spojených s akceschopností vybraných věcných prostředků PO.
Návrh koncepce si v těchto souvislostech klade za cíl navrhnout reakci na zvýšený rozsah činnosti CHTS a definuje nebo upřesňuje nové i již realizované úkoly na úseku ochrany obyvatelstva ve vztahu k řešení mimořádných událostí a vztahu k funkci HZS Ústeckého kraje jako organického celku.
V koncepci se předpokládá navrhnout úkoly a vytyčit hlavní cíle CHTS na všech úrovních řízení, organizační strukturu, požadavky na činnost HZS Ústeckého kraje při mimořádné události, opatření k ochraně jednotek PO, složek IZS a obyvatelstva, spolupráci s ostatními orgány a organizacemi při plnění úkolů na všech stupních řízení, předpoklady a požadavky na personál i rozsah vybavení prostředky CHTS pro plnění základních úkolů
Analýza možného ohroženíŽivelní pohromyOhrožení způsobené přírodními vlivy:
povodně, vichřice, zemětřesení, sesuvy půdy, kalamitní výskyt sněhových přeháněk, námrazy, sucha, nedostatek pitné vody, epidemie a nákazy, kalamitní výskyt onemocnění rostlin.
Povodně způsobené hydrometeorologickými podmínkami jsou
- Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhu :
tento typ povodně se může vyskytnout prakticky kdykoliv v období se souvislou sněhovou pokrývkou, to znamená od prosince do dubna. Vývoj povodně může být obzvlášť nebezpečný, je-li oteplení doprovázeno dešťovými srážkami a silným prouděním vzduchu. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na vodních tocích v podhůří a následně ovlivňují i nížinné úseky větších vodních toků Labe a Ohře.
- Letní povodně způsobené srážkami velké intenzity :
jsou povodně způsobené dlouhotrvajícími nebo přívalovými dešti, které bývají provázeny extrémními průtoky a značnými objemy povodňových vln. Povodně způsobené přívalovými dešti v průběhu roku zasahují obvykle malá území s malými toky, dosahují extrémních průtokových hodnot a velice obtížně se předpovídají. Jsou zpravidla doprovázeny transportem značného množství splavenin a přes svůj lokální charakter mohou způsobit vážné škody.
- Zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích :
ledové jevy /nápěchy a ledové zácpy/ se vyskytují převážně na menších tocích jako jsou Bílina, Ploučnice, Chomutovka apod. při poměrně nízkých průtocích u niž může docházet k lokálnímu vybřežování.
Povodně budou způsobovat rozsáhlé škody na majetku, výrazně ovlivňovat životní prostředí zatopených oblastech a v případě nepředvídaného průběhu mohou ohrozit i životy a zdraví osob a zvířat.
Vichřice
(rychlost větru nad 75 km/hod), ojediněle silné vichřice (rychlost větru nad 89 km/hod). Výskyt silnějších větrů, tj. mohutné vichřice (nad 103 km/hod) nebo orkánu (nad 118 km/hod) méně pravděpodobný.
Vichřice budou způsobovat především škody na majetku, mohou narušit dodávku elektrické energie nebo telefonního spojení, individuálně ohrozit životy a zdraví osob nebo zvířat.
Zemětřesení
Podle dlouhodobých předpovědí je možnost výskytů otřesů půdy /zemětřesení/ v Ústeckém kraji velmi ojedinělé. Samostatnou oblastí je prostor mezi správními obvody obcí Most a Teplice, kde se předpokládá čtvrtý stupeň Richtera.
Sesuvy půdy
Lze na základě údajů z Registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (vydalo MŽP ČR) uvést, že na území Ústeckého kraje se vyskytuje množství lokálních aktivních, nebo potencionálních ohnisek sesuvů půdy (klouzavý pohyb nezpevněných i zpevněných hornin podél smykových ploch).
Sesuvy zemních vrstev :
Podle dlouhodobého pozorování se sesuvy vyskytují převážně ve správních obvodech obcí:
• Litoměřice - prostor Velkého Újezdu, Štětí a Velkých Žernosek
• Chomutov - prostor Hrušovany a u Nechranické přehrady
• Kadaň – prostor Klášterec nad Ohří
• V menším rozsahu jsou tyto sesuvy zaznamenány ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Sesuvy skalních masivů a sutí :
Velmi nepříznivě působí zejména ve správních obvodech obcí :
• Ústí nad Labem v oblasti Mariánské skály, Kozí vrch, stráně v Labském údolí ve Vaňově a Brné
• Děčín - pískovcové masivy na komunikaci mezi Děčínem a Hřenskem
• Chomutov - prostor Křímova a Krásné Lípy
• Teplice – prostor Mikulova a Horní Krupky
• Kadaň – prostor Prunéřova
Poddolované oblasti :
Vznikly v důsledku rozsáhlé důlní činnosti v Severočeské hnědouhelné pánvi a to v prostorech bývalých hlubinných dolů, dochází k propadání případně sesuvu půdy. V některých lokalitách jsou však tato území pohlcena povrchovými doly. Poddolované oblasti dosud přetrvávají ve správních obvodech obcí :
• Most - oblast Dolní a Horní Jiřetín a Důl KOH-I-NOR
• Teplice - v prostoru bývalé obce Hrdlovka - Důl Alexandr
Kalamitní výskyt sněhových srážek
Se vyskytuje ve vyšších polohách Krušných hor, zejména v prostoru Mikulova, Cínovce, Hory sv.Šebestiána a Vejprt. Vyžaduje opatření k obnově silniční a železniční dopravy, popřípadě obnovy dodávky elektrické energie a realizaci nouzového zásobování apod.
Námrazy
Vznik námrazy se nevyskytuje v takovém rozsahu, který by ohrožoval životy a zdraví většího počtu lidí. Značné majetkové škody mohou vzniknout na lesních polomech a vedeních velmi vysokého a vysokého napětí.
Sucha - Nedostatek pitné vody
Nedostatek pitné vody v důsledku déletrvajícího sucha by na většině území kraje neměl nastat. . Zásobování vodou v Ústeckém kraji je řešeno „Vodárenskou soustavou severní Čechy“, propojením jednotlivých zdrojů mezi jednotlivými správními obvody obcí, aby v případě vyřazení jakéhokoliv zdroje byla zabezpečena dodávka do rozvodného vodovodního řádu. Až na některé výjimky jsou téměř všechny obce napojeny na vodárenskou soustavu. Hlavními zdroji Severočeské vodárenské soustavy jsou přehradní nádrže Přísečnice, Fláje, Kamenička, Křímov, Jirkov a Janov, které mají víceletý cyklus vyrovnání stavu. Původní zdroje měst a obcí vesměs podzemních vod, jsou zdroji doplňkovými. Při nižších stavech by se ale mohla projevit i nižší kvalita upravované vody.
Dodavatel pitné vody – Severočeské vodovody a kanalizace / SčVaK/ a.s. Teplice je schopen v případě vyřazení části vodovodní sítě z provozu zásobovat danou oblast nouzovým způsobem (mobilními prostředky).V obcích které jsou závislé pouze na místních zdrojích pitné vody, by se její nedostatek mohl projevit se všemi důsledky. Dodavatel těmto obcím rovněž nabízí možnost nouzového zásobovaní vodou na základě uzavřené smlouvy.
Živočišní škůdci
V podmínkách Ústeckého kraje je možný kalamitní výskyt a to mandelinky bramborové, bekyně zlatořité, bekyně velkohlavé, obaleče dubového, bázlivců na listnáčích, hrabošů a mšic. Kromě posledních dvou jmenovaných se ostatní druhy škůdců mohou přemnožit natolik, že budou způsobovat masové holožíry na porostech. V takových případech bude potřebné přijímat zvláštní opatření, např. letecký chemický postřik. Přemnožení některých druhů škůdců (vznik holožírů v rozsahu živelní pohromy) se může opakovaně vyskytnout v průběhu 5 až 7 let, nejdéle 10 let.
Epidemie a nákazy
Ohrožení osob infekčními chorobami, hromadná onemocnění a nákazy zvířat, kalamitní výskyt zvlášť nebezpečných chorob a plevelů. V problematice ohrožení zdraví většího počtu osob infekčními chorobami jsou důležité choroby šířící se vzdušnou cestou a alimentární nákazy šířené především potravinami. Dále to mohou být antropozoonosy, nemoci přenosné ze zvířat na člověka, např. slintavka.
Vzduchem šířené nákazy
Představuje především chřipka typu A. Šíří se epidemicky až pandemicky, je charakteristická krátkou inkubační dobou a celkovým postižením organizmu. Epidemický výskyt je nejčastěji zaznamenáván na přelomu roku, nebo v průběhu měsíce ledna. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Rizikové jsou uzavřené kolektivy a seskupení většího počtu osob.
Preventivní opatření :
- otužování, konzumace vitamínů
- očkování rizikových skupin
Další opatření :
- izolace nemocných
- uzavření školních a jiných zařízení
- zákaz návštěv v nemocničních zařízeních
Mezi alimentární nákazy se řadí především infekční žloutenka typu A, salmonelóza a bacilární úplavice všechny tyto nemoci mohou způsobit epidemie velkého rozsahu.
Infekční žloutenka typu A
Je virové onemocnění vyskytující se pouze u člověka a šířící se přímým kontaktem nebo cestou kontaminovaných potravin a vody. Inkubační doba 15 – 50 dní, průběh onemocnění asi 3 týdny, dlouhá rekonvalescence. Rizikové pro vznik epidemie jsou skupiny obyvatel s nízkou úrovní hygieny (bezdomovci, Romové apod.).
Preventivní opatření:
- hygienická kontrola potravin, vody
- hygienická kontrola stravovacích zařízení
- důsledná osobní hygiena
Další opatření:
- zvýšený zdravotnický dozor po dobu 50 dnů
- jaterní testy a testy na protilátky u zjištěných kontaktů v ohnisku nákazy a následná izolace nemocných ještě v inkubační době
- očkování ( dlouhodobá ochrana)
- podávání léků (gamaglobulin) – krátkodobá ochrana
Salmonelóza
Je bakteriální onemocnění způsobené různými typy salmonel, které se primárně vyskytují u zvířat. V posledních 6 ti letech převažuje Salmonela enteritidis, vyskytující se v chovech drůbeže. Při masivní kontaminaci potravin (vajíčka, drůbeží maso) může dojít k epidemickému výskytu onemocnění. Inkubační doba je krátká ( 4 – 5 dnů ), průběh onemocnění individuální, u malých dětí a starších osob může způsobit i smrt.
Preventivní opatření:
- hygienická kontrola potravin
- uchovávání rizikových potravin v chladu
- důkladné tepelné zpracování potravin
- veterinární opatření v drůbežárnách
Další opatření:
- vyřazení nemocných a kontaktů z potravinářství
- desinfekce v ohnisku nákazy a rizikových provozech
- bakteriologická vyšetření
Bacilární úplavice
Původcem je bakterie SHIGELLA, která se vyskytuje pouze u člověka. Přenos probíhá přímým kontaktem nebo kontaminovanými potravinami a vodou. Inkubační doba je krátká (4 hod. – 4 dny ), průběh těžší u malých dětí a starších osob. Rizikové jsou opět skupiny osob s nízkou úrovní hygieny a stejně jako u salmonelózy jsou epidemiologicky nebezpeční tzv. nosiči, kteří šíří onemocnění kolem sebe vylučováním ve stolici.
Preventivní opatření:
- dodržování pravidel osobní hygieny
- hygienická kontrola
Další opatření:
- izolace nemocných osob
- vyšetření u kontaktů v rodinách a předškolních zařízeních
- karanténa u potravinářů
Obecně jsou v případě všech uvedených infekčních chorob nezbytná tato opatření:
- včasná diagnosa choroby
- vyřazení nemocných z ohniska nákazy a jejich izolace
- vyšetření všech kontaktů s nemocnými
- hygienické vyšetření potravin
- vymezení okruhu podezřelých ( rizikových ) osob
- zjištění zdroje nákazy
Nákazy zvířat
V posledních letech se zvýšilo riziko vzniku velmi nebezpečných nákaz zvířat v souvislostmi s těmito faktory :
- ukončení preventivní vakcinace, zejména proti slintavce a kulhavce a proti klasickému moru prasat
- rozšíření mezinárodního obchodu se zvířaty a živočišnými produkty
- zhoršená nákazová situace v ČR a okolních státech
Nedodržováním obecných preventivních proti nákazových opatření (uzavření chovů, dodržování podmínek pro přesuny zvířat, karanténní opatření apod.) se zvyšuje riziko zavlečení nákazy, které se nedá nikdy úplně vyloučit a proto se může pravděpodobným ohniskem nákazy stát každý chov vnímavých zvířat. Nejnebezpečnější jsou tyto choroby zvířat:
Slintavka a kulhavka
Virové onemocnění sudokopytníků, zřídka přenosné i na člověka s krátkou inkubační dobou a rychlým šířením. Za ohnisko nákazy se označuje celá obec.
Prováděná opatření :
- likvidace a neškodné odstranění všech vnímavých zvířat v ohnisku
- přísná karanténa v ohnisku nákazy, uzavření prostoru
- porážka všech vnímavých zvířat v prvním ochranném pásmu v okruhu 5 km
- denní depistáž ve druhém ochranném pásmu ( okruh 15 km )
- pozorování po dobu 28 dnů po likvidaci nákazy
V uzavřené oblasti je potřebné zabezpečit zásobování, lékařskou pomoc, přísný režim vstupu a výstupu z oblasti za dodržení hygienických opatření. Opatření v uzavřené oblasti by vyvolaly další negativní důsledky ( hospodářské, společenské ).
Klasický mor prasat
Virové onemocnění prasat se 60 až 70 % úhynem, za ohnisko nákazy se označuje konkrétní zamořený chov.
Prováděná opatření:
- likvidace a neškodné odstranění všech prasat v ohnisku
- ochranná opatření v okruhu 5 km a omezení přesunů vnímavých zvířat
- pozorování po dobu 28 dnů po likvidaci nákazy
Pseudomor drůbeže - Newcastelská choroba
Virové onemocnění zejména hrabavé drůbeže, ale i holubů, exotů a dalších druhů s téměř 100 % úhynem. Za ohnisko nákazy se označuje konkrétní chov, větší riziko výskytu je u drobných chovatelů.
Prováděná opatření:
- povinná preventivní vakcinace velkochovů drůbeže
- likvidace a neškodné odstranění nakaženého chovu včetně vajec
- ochranná opatření v okruhu 15 km a omezení přesunů drůbeže a jejich produktů v 28 denní pozorovací době po likvidaci ohniska nákazy
Likvidace nákazy předpokládá úzkou spolupráci orgánů veterinární služby, policie ČR, Veterinárního střediska likvidace nákaz Hradec Králové. Vyčleňuje potřebné síly a prostředky, smluvně vázaných právnických osob, zástupců samosprávy v místě nákazy a v případě potřeby vyčlenění sil a prostředků 73. ZVZ Rakovník.
Kalamitní výskyt onemocnění rostlin
Na území kraje se pravidelně v drobných enklávách vyskytuje bakterióza spála růžokvětých . Tato choroba napadá asi 250 druhů růžokvětých rostlin ( např. některé druhy ovocných stromů ) a způsobuje jejich postupné odumření. Přenášena je hmyzem např. mšice nebo přímým kontaktem. Napadené rostliny je nutno zničit i s kořeny ( spálením, chemicky ), toto je povinností každého vlastníka, který napadení chorobou zjistí.
Bolševník velkolepý
Na území kraje se nevyskytuje ve fázi nebezpečného šíření, rozsah i způsob likvidace je sledován, není pravděpodobné kalamitní rozmnožení. Opatření v oblasti vydává Státní rostlinolékařská správa.
Technologické havárie
Ohrožení způsobená civilizačními vlivy
Požáry, havárie chemických provozů a technologií, s výronem nebezpečných látek, havárie v dopravě s následným únikem nebezpečných látek, výbuchy plynů nebo jiných výbušných směsí, havárie produktovodů, úniky ropných produktů, rozpad energetické sítě, záplavy po protržení vodní hráze, atd.
Požáry
Lesních porostů a polí, vícepodlažních a výškových budov, skladů a provozů s nebezpečnými látkami, hořlavinami, toxickými a výbušnými látkami, produktovodů, kabelových kanálů a prostorů, požáry otevřených technologických zařízení, bytové požáry, objekty s osobami neschopnými samostatného pohybu nebo s omezenou schopností pohybu, a další.
Požáry lesních porostů
Nebezpečí se výrazně zvyšuje v období suchých letních měsíců. Ohrožovaly by životy a zdraví lidí, ale především zvěře, negativně by působily na životní prostředí a vedly ke značným hmotným škodám.
Na území kraje se lesní porosty vyskytují ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností.
Požáry lesních porostů většího rozsahu jsou charakteristické delší dobou trvání, skrytým způsobem hoření a z toho vyplývající obtížností hašení, zvýšenou potřebou sil a prostředků, dopravou vody na větší vzdálenost, nepřístupný terén, apod.
Stejné nebezpečí mohou představovat požáry vznikající v jarních měsících v důsledku vypalování suché trávy. Tato nezodpovědná a nepovolená činnost některých občanů má často za následky větší hmotné škody, ohrožuje životní prostředí a nezřídka i obyvatelstvo přilehlých obcí, pokud se požár rozšíří na větší ploše.
Vícepodlažní a výškové objekty
Obecně by byl požární zásah na vícepodlažních a výškových objektech ztížen vzhledem k tomu, že není vždy k dispozici potřebná výšková požární technika. Tato je zabezpečována až v případě konkrétní potřeby u územních odborů HZS např. Most, Ústí nad Labem doba potřebná na přesun této techniky by mohla ve svém důsledku způsobit ztráty na lidských životech nebo daleko větší hmotné škody.
Mezi výškové objekty lze rovněž zařadit i sila a jiné zásobníky ať již betonové nebo kovové konstrukce.
Sklady a provozy s nebezpečnými látkami
Nelze opomenout ani všechny objekty ve kterých je uloženo větší množství výrobků z plastů, technické pryže, dále sklady barev, laků a jiných hořlavých materiálů.
Požáry těchto objektů by byly doprovázeny sekundárními následky, jako vznik a uvolňování zplodin hoření a toxických látek, které tyto nebezpečné látky či předměty obsahují, výbuchy hořlavin, zásobníků technických plynů, tlakových lahví, explozivních látek, vysoké teploty v jednotlivých pásmech požáru a v jejich důsledku k porušení celistvosti, ztráty únosnosti a stability konstrukce a nebezpečí zřízení konstrukce, ohrožení elektrickým proudem, stižený nebo omezený přístup k ohnisku požáru a další. Budou ohrožovat životy a zdraví lidí, znečišťovat životní prostředí a způsobovat značné hmotné škody na objektech, technologických zařízeních apod. Lokalizace těchto požárů bude zpravidla vyžadovat obrovské úsilí nasazených sil, speciální vybavení, techniku a hasící prostředky, neobejde se bez pomoci jednotek sousedních územních odborů HZS Ústeckého kraje případně i mezikrajské pomoci.
Výbuch
Požár v těchto objektech je často doprovázen výbuchy, při kterých vzniká tlaková vlna. Tyto jevy jsou podmíněny zejména výbuchovým tlakem, výbuchovou teplotou a toxicitou kouřových plynů. Nebezpečí výbuchu rovněž vzniká v technologicky prašném prostředí, ať již jsou to obilná sila, dále uhelný prach v úpravnách a třídírnách uhlí v Mostě a Teplicích. Nebezpečí skýtají provozy Linde -Technoplyn, především plnírny a sklady propan-butanu v Ústí nad Labem, Chomutově a dalších správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Akutním nebezpečím jsou objekty pracující s vodíkem a to především všechny objekty Chemopetrolu Litvínov s rozsáhlou sítí produktovodů různých uhlovodíků. Nejčastějšími příčinami výbuchů zůstávají rozvody plynu v síti celého kraje.
Čerpací stanice pohonných hmot je potřebné posuzovat jak z hlediska možných úniků ropných produktů, tak z hlediska možných výbuchů.
Na území Ústeckého kraje se nachází poměrně rozsáhlá síť produktovodů, jimi je přepravována k dalšímu zpracování ropa, zemní plyn, etylén, etylbenzen, buten, butadien a jiné frakce uhlíku (C4 frakce). Požár na těchto objektech provází znečištění životního prostředí ať již jde o vodu, půdu nebo ovzduší.
Tyto produktovody vzhledem ke svému stáří, provozní opotřebovanosti a způsobu budování (některých úsecích byla povolena výjimka z normy pro souběh několika produktovodů) jsou možným zdrojem ohrožení dané lokality ať již v důsledku provozní havárie nebo úmyslného násilného poškození.
Objekty s osobami neschopnými samostatného pohybu nebo s omezenou schopností pohybu
Zvláštní opatření je potřebné plánovat a realizovat v případě vzniku požáru v objektech, ve kterých se nacházejí osoby jejichž pohyb je ze zdravotních nebo jiných důvodů částečně nebo úplně omezen.
Mezi takové objekty patří :
- nemocnice a polikliniky
- dětská psychiatrické léčebny
- psychiatrické léčebny
- léčebny dlouhodobě nemocných
- ústavy sociální péče
- stacionáře pro mentálně postižené děti
- domovy důchodců
- domy s pečovatelskou službou
- zařízení Ministerstva spravedlnosti ČR věznice
Opatření budou spočívat v evakuaci z objektu, převozu a náhradní umístění, poskytnutí zdravotnické a lékařské péče, střežení a pod.
Nebezpečné škodliviny
Chemizací průmyslu a zemědělství došlo ke značnému nárůstu používaných nebezpečných škodlivin, které svými toxickými účinky ohrožují živé organismy.Z těchto průmyslových škodlivin jsou převážně používány :
1. Amoniak
2. Chlor
3. Chlorovodík
4. Fluorovodík
5. Formaldehyd
6. Fosgen
7. Kyanovodík
8. Oxid siřičitý
9. Sirouhlík
10. Sulfan
11. Arsenovodík
12. Bromovodík
13. Diboran
14. Dimethylamin
15. Ethylenoxid
16. Ethylchlorid
17. Fluorid boritý
18. Fluorid sírový
19. Fosfan
20. Chlortrifluorethen
21. Jodovodík
22. Methylbromid
23. Methylchlorid
24. Methylthiol
25. Selan ( selenovodík )
26. Trimethylamin
Na velmi malém území v blízkosti občanské zástavby jsou dislokovány značně zranitelné objekty chemického průmyslu s možností vzniku průmyslových havárií s výronem nebezpečných škodlivin. Únik těchto toxických látek bezprostředně ohrožuje stovky obyvatel a při vzniku této havarijní situace dojde k celkovému narušení chodu života na daném území.
Přehled o množství, složení a umístění, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek u právnických a podnikajících fyzických osob skupin A a B.
Přeprava nebezpečných látek
Po silnicích a železnici se přepravuje velké množství nebezpečných látek. Nebezpečí se zvyšuje tím, že není předem známo místo vzniku havárie, množství a druh přepravovaných nebezpečných látek.
Silniční doprava
využívá silniční sítě na území kraje v celkové délce 4300 km. Za frekventované lze označit všechny silnice I a II tř.
Hlavní tranzitní trasy pro přepravu nebezpečných nákladů, stanovené Evropskou dohodou o silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) pro ČR procházejí krajem takto :
Trasa západ - severovýchod
Silnice 1/13 a 1/62 – E 442 Karlovy Vary – Chomutov – Most – Teplice – Ústí nad Labem – Děčín – Liberec
Trasa západ – východ
Silnice 1/13, 1/15 Chomutov – Most – Lovosice – Litoměřice – Česká Lípa
Trasa sever – jihovýchod
Silnice 1/7 Hora svatého Šebestiána – Chomutov – Louny – Praha
Silnice 1/8 a D8 Cínovec – Teplice – Lovosice – Praha
K dopravním nehodám spojeným s únikem nebezpečných látek nebo ropných produktů však dochází i mimo tranzitní trasy ADR.
Železniční síť
v kraji disponuje v současné době 806 km provozní délky tratí, z toho 308 km dvoukolejných a 375 km elektrifikovaných. Na všech tratích je provozována osobní i nákladní přeprava, největší objem přepravy je realizován na tratích 072 a 073 Děčín – Střekov – Mělník – Všetaty – Lysá, 090 a 098 Praha – Lovosice – Ústí n.L. – Děčín – Dolní Žleb(SRN), 120 Chomutov – Žatec – Kladno, 130 Ústí nad Labem – Teplice – Chomutov – Cheb, 160 Most – Žatec – Plzeň.
Na základě nehod v osobní železniční dopravě, které se staly v posledních letech na území ČR, ale i jinde ve světě a při nichž došlo k úmrtí nebo zranění většího počtu osob a ke značným hmotným škodám, nelze toto nebezpečí podceňovat. Rizikovými prvky jsou všechna nákladní nádraží ČD, nebezpečné úseky tratí a všechna místa, kde dochází k manipulaci s cisternami a přepravními obaly, včetně vnitro objektových vleček Přeprava nebezpečných látek představuje nejen trvalou hrozbu pro životy lidí, popř. zvířat, ale značně zatěžuje i životní prostředí, zejména častými úniky ropných produktů.
Dalším nebezpečím je přeprava radioaktivních izotopů a svoz radioaktivních odpadů s různých pracovišť ČR do úložiště dolu RICHARD u Litoměřic.
Radioaktivní materiál
V Ústeckém kraji jsou prostory bývalého dolu RICHARD ve správním obvodu obce Litoměřice využívány k ukládání radioaktivního odpadu z celé republiky. Ročně se zde ukládá cca 150 m3 (v roce 1989 - 90 m3 o hmotnosti 239 tun včetně betonu, do kterého se v pozinkovaných 200 litrech sudech RA odpad zalévá). Nacházejí se zde i nejsilnější zdroje RA záření - kobaltový ozařovač CO 60 - využívaný pro výzkumné účely (zabarvování skel aj.), pro pracovníky jsou zde nebezpečné ale především další prostory, kde se vyrábí RA etalony. Dalšími velkými zdroji záření jsou ozařovače v nemocnici Ústí nad Labem a Chomutově, kde se nachází i sady malých zářičů pro vnější ozařování.
Druhotné následky havárií energetických zdrojů
Největším ohrožením při výpadku energetických zdrojů je především na objektech sklářského, keramického a hutního průmyslu. Podle zjištěných údajů jsou všechny rozhodující objekty jištěny náhradními zdroji k zajištění automatického odstavení. Toto se týká především objektů s chemickou výrobou. Lze ale předpokládat znehodnocení výroby a to bez dalších následků na okolí obyvatelstvo. Problémové situace by mohly nastat v případě dlouhodobého přerušení dodávky vody u energetických zdrojů.
Ústecký kraj je rozhodujícím výrobcem elektrické energie v tepelných elektrárnách. Instalovaný výkon (mimo výkonu v teplárnách) činí 5010 MW :
Prunéřov I. 660 MW Prunéřov II. 1050 MW
Tušimice I. 660 MW Tušimice II. 800 MW
Ledvice 640 MW Počerady 1200 MW
Rozhodující rozvodny elektrické energie, kam se soustřeďuje výkon elektráren jsou :
Chomutov - Hradec
Louny - Vyškov
Přenosová síť se každým rokem rozšiřuje. Je tvořena rozvody velmi vysokého napětí (VVN) 400 kV mezi instalovanými rozvodnami a propojením do celé republiky přes jednotlivé kraje. Dále tvoří vedení 220 kV a 110 kV až do transformačních stanic z VVN na VN. Naše přenosová soustava je propojena s SRN vedením 400 a 220 kV v prostoru Hory sv. Šebestiána ve správním obvodu obce Chomutov.
Produktovody
Vysoké tlaky a stupeň hořlavosti (výbušnosti) přepravovaných médiích ve vztahu k technickému stavu produktovodů představují nezanedbatelné nebezpečí. Obzvlášť kritická jsou místa, kde jsou vedeny nízko pod úrovní terénu v okolí Peruce, nebo nad úrovní terénu. Trasy produktovodů jsou vedeny v podzemí, pouze přechody přes překážky jsou vedeny nad zemí například přes vodní tok Bíliny, Ohře a Labe. Dále se jedná o Hořanskou a Kopistskou výsypku včetně obchvatu města Mostu.
Nejvíce exponovaná část Ústeckého kraje je v úseku mezi Chemopetrolem Litvínov – směrem na Neratovice - Kralupy nad Vltavou.
V tomto úseku jsou přes správní obvody obcí Litvínova, Mostu, Loun, Litoměřic a Roudnice nad Labem.vedeny ropovod Js 500 mm a ethylenovod Js 200 mm, které propojují Spolanu Neratovice a pokračují do SRN. Souběžně s uvedenými trasami mezi Chemopetrolem Litvínov - Hněvicemi je vedena trasa produktovodu Js 300 mm k dopravě benzinu, nafty a petroleje. Těmito produkty se zásobují úložiště v Hněvicích a Roudnici nad Labem.
Tranzitní plynovod Js 900 mm s tlakem 4- 6 MPa přicházející ze Středočeského kraje přes správní obvody obcí Loun, Mostu, Chomutova a Litvínova, který v prostoru Hory sv. Kateřiny přechází do SRN. Dálkové plynovody zemního plynu JS 500 jsou na území kraje vedeny z uzlového objektu redukční stanice Bylany ve správním obvodu obce Most, kterou prochází i tranzitní plynovod.
Trasa 1 – Bylany – Chomutov – Karlovarský kraj
Trasa 2 – Bylany – Teplice – Ústí nad Labem – Děčín – Liberecký kraj
Dálkové plynovody zemního plynu JS 300 jsou zdvojeny přibližně ve stejné trase jako Js 500 Karlovarský kraj – Chomutov – Bylany – Teplice – Ústí nad Labem – Děčín – Liberecký kraj
Havárie významných vzdouvajících vodních děl
V Ústeckém kraji jsou 3 vybraná vodní díla, které v případě ohrožení podstatně ohrožují obyvatelstvo a životní podmínky rozsáhlých oblastí.
Jedná se o tato vodní díla :
Nechranice (Chomutov)
Střekov (Ústí n. L.)
Újezd (Chomutov)
Zpracovány jsou varianty pro rozlivy po protržení hráze s alternativou maximálního zadržení vody a časy průběhu průlomové vlny s koncem účinku čela průlomové vlny. Dále probíhá rozliv na úrovni 100-leté vody.
Průběh průlomové vlny s opadáváním na 100-letou vodu je následující :
Nechranice: 10 minut
Střekov: 4 minuty
Újezd: působí pouze na těžní jámu povrchového dolu
Název vodního díla
| Sk. | Vodní tok | Umístění ve správním obvodu | Celkový objem v mil. m3 | Nebezpečí průlomové a zátopové vlny pro správní obvod obce | | Střekov | C | Labe
| Ústí n. L. | 9.000 | Ústí nad Labem, Děčín | | Nechranice | C
| Ohře | Chomutov | 287.632 | Chomutov, Kadaň, Žatec, Louny, Litoměřice | | Újezd | C | Bílina | Chomutov | 8.400 | Chomutov, Most |
Závěry z analýzy rizik, které pravděpodobně budou přesahovat hranice obcí s rozšířenou působností
V případě vzniku technologické havárie nebo požáru ve kterémkoli z objektů zařazených do skupin „A“ a „B“ používajícím ( skladujícím ) nebezpečné látky nebudou pravděpodobně zasaženy nebo ohroženy sousední správní obvody obcí s rozšířenou působností.
K ohrožení okrajových lokalit na hranicích mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností by mohlo dojít při přepravě nebezpečných látek. při dopravních nehodách na silnici nebo železnici, totéž platí pro případ havárie na produktovodech.
V případě úniku nebezpečných látek do vodních toků může dojít zasažení nebo ohrožení správních území sousedních obcí s rozšířenou působností.
V případě vzniku lesních požárů v příhraničních oblastech obcí by se tyto mohly rozšířit i na správní obvody sousedů, toto riziko se může projevit u všech správních obvodů v kraji.
V případě výskytu ohniska velmi nebezpečných nákaz zvířat nebo kalamitního výskytu nebezpečných škůdců, chorob a plevelů na rozhraní mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností by mohlo dojít k přenesení těchto nákaz a jejich dalšímu rozšíření na území sousední správní obce. K řešení bylo by nutné stanovit a realizovat opatření v ochranných pásmech podle typu nákazy ve spolupráci se sousední obcí s rozšířenou působností v jejímž správním obvodu se nákaza vyskytla.
K jakékoliv události, ke které dojde v blízkosti hranic správního obvodu obce s rozšířenou působností bude vyžadovat vzájemnou součinnost základních a dalších složek IZS jednotlivých správních obvodů na úrovni kraje.
Souhrnný závěr Z uvedené analýzy vyplývá, že nejvážnější ohrožení životů, zdraví, značných majetkových hodnot nebo životního prostředí v Ústeckém kraji může nastat v případě vzniku :
a) povodní - Opatření jsou řešena v povodňových plánech a v plánech ochrany obyvatelstva pod vodními díly;
b) havárie s únikem nebezpečných látek - V objektech skupin „A“ a „B“, opatření budou řešena ve vnějších havarijních plánech objektů;
c) havárie na komunikacích, železniční přepravě a na produktovodech – Opatření jsou řešena v krizových plánech obcí s rozšířenou působností;
d) požárů - spojených s výše uvedenými haváriemi, požárů uvedených v kapitole 3.2.3.1 a jiných objektů se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím, opatření jsou řešena v krizových plánech obcí s rozšířenou působností;
e) epidemie a nákazy osob a zvířat - Opatření jsou řešena v traumatologickém plánu a plánu veterinárních opatření.
|
Organizace 
