Odbor prevence a plánování se dělí na oddělení:- stavební prevence + preventivně výchovná činnost - oddělení kontroly + zjišťování příčin požárů
Za stěžejní lze považovat zejména tyto činnosti v oblasti prevence požární ochrany :
- výkon státního požárního dozoru ve smyslu § 31 odst. 1 písm. B) a c) zákona o požární ochraně - plnění úkolů dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany - poskytování odborné a metodické pomoci při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu - kontrolní činnosti ve vztahu k ÚO HZS Ústeckého kraje - stanovení zaměření preventivně výchovné činnosti,propagační , ediční a osvětové činnosti na úseku požární ochrany , včetně podílu na jejím zabezpečování - podíl na provozování informačních systémů požární ochrany, soustřeďování a vyhodnocování potřebných informací a statistickém sledování požárů - podíl na zabezpečování mezinárodní spolupráce - podíl požární prevence při zadávání projektů výzkumu a vývoje a v praktickém zavádění výsledků jejich řešení do technické praxe
Výkon státního požárního dozoru: Státní požární dozor vykonávají orgány státní správy, kterými jsou Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor kraje . Státní požární dozor se vykonává :
- kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně - posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů - ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývají z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek - posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení - schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím - zjišťováním příčin vzniku požárů - kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany - ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
O provedené kontrole vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly.Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění závad.Výsledek kontroly včetně opatření musí být projednány se statutárním zástupcem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou, příp. jejím pověřeným zástupcem. Tito jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanoveném termínu.
Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. U ohlašovaných staveb podle zvláštního právního předpisu - Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - se státní požární dozor vykonává a) u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m 2 a hloubka 3 m, b) u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m 2 a výška 10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 m 2 a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3 let, c) u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, d) u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost, e) u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního předpisu- Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
Preventivně výchovná činnostZaměření preventivně výchovné činnosti :
Preventivně výchovnou činnost zabezpečují HZS krajů podle zaměření stanoveného MV-GŘ HZS ČR. Přitom zpravidla spolupracují s orgány veřejné správy, složkami integrovaného záchranného systému, občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
V tomto smyslu je každoročně zpracován plán preventivně výchovné činnosti a následně vždy v dalším roce vyhodnocen.
|