Zpracovatelem krizového plánu kraje jsou příslušné orgány kraje; zpracování krizového plánu kraje zabezpečuje hasičský záchranný sbor kraje. Krizový plán kraje schvaluje hejtman. Způsob zpracování krizového plánu kraje je stanoven v § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
Náležitosti krizového plánu:Krizový plán se skládá ze základní části a přílohové části.
Základní část obsahuje vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán (dále jen "zpracovatel krizového plánu") s ohledem na charakteristiku území, charakteristiku organizace krizového řízení, výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, právnických nebo podnikajících fyzických osob podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování (dále jen "subjekt krizového plánování"), a další podklady a zásady potřebné pro používání přílohové části krizového plánu.
Přílohovou část krizového plánu tvoří dokumenty nezbytné ke zvládnutí krizové situace , zejména:
a)přehled sil a prostředků včetně jejich počtu a využitelnosti,
b) katalog krizových opatření, obsahující zásady a postup realizace krizových opatření,
c) typové plány, kterými ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení,
d) povodňové a havarijní plány zpracované podle zvláštních právních předpisů a další operační plány, které pro konkrétní druh krizové situace na daném území stanoví postupy, zásady, opatření, síly a prostředky pro její řešení, plány jejich nasazení a zabezpečení,
e) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu,
f) plán hospodářské mobilizace zpracovaný podle zvláštního právního předpisu,
g) plán akceschopnosti zpracovatele krizového plánu, který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů při krizových situacích a opatření k zajištění vlastní ochrany před následky krizových situací, a
h) plány spojení, materiálně technického a zdravotnického zabezpečení a topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením ohrožení.
Vymezení pojmů1. Krizový plán obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti v krizové situaci. Krizový plán se skládá ze základní a přílohové části. Zpracovává se v písemné a elektronické podobě, přičemž obě podoby krizového plánu jsou si rovnocenné.
2. Zpracovatelem krizového plánu kraje jsou příslušné orgány kraje; zpracování krizového plánu kraje zabezpečuje hasičský záchranný sbor kraje. Krizový plán kraje schvaluje hejtman. Způsob zpracování krizového plánu kraje je stanoven v § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. (dále jen „nařízení vlády č. 462/2000 Sb.“). Hasičský záchranný sbor kraje projedná v Bezpečnostní radě kraje rozsah a postup zpracování krizového plánu a podíl krajského úřadu, hasičského záchranného sboru kraje a ostatních subjektů na jeho zpracování.
3. Zpracovatelem rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje (dále jen „krizový plán obce s rozšířenou působností“), u obce určené hasičským záchranným sborem kraje, je obecní úřad, (magistrát) obce s rozšířenou působností. Obec s rozšířenou působností, rozpracovává vybrané úkoly krizového plánu kraje na podmínky správního obvodu obce s rozšířenou působností. Tento dokument schvaluje starosta (primátor) určené obce po projednání se starosty dotčených obcí a po posouzení Bezpečnostní radou kraje.
4. Analýzou rizik je proces identifikace hrozeb a zranitelnosti území, které je v působnosti zpracovatele krizového plánu nebo v jeho věcné působnosti, stanovení možných rizik, jejich závažnost, důsledky a dopady na rozsah možných ztrát na životech nebo zdraví obyvatelstva, majetku a na životním prostředí.
5. Krizovým rizikem je konkrétní riziko vyhodnocené na základě analýzy rizik.
6. Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní i nevýrobní systémy, jejichž nefunkčnost by měla vážné dopady na bezpečnost, ekonomiku a zachování nezbytného rozsahu dalších základních funkcí státu při krizových situacích.
7. Základní funkce státu jsou definovány právy a povinnostmi orgánů státní správy a samosprávy, postupy a jejich vykonáváním v rámci zákonů, jimiž stát udržuje kontrolu nad fungováním společnosti podle ústavních zásad v období krizových stavů a kterými v podmínkách krizových stavů zajišťuje základní potřeby obyvatelstva.
|
Organizace 
